CNS-TABOR.cz
CHOUSTNICKÝ POKLAD
Příběh pokladu „z hradu Choustník“ je dostatečně znám i v laické veřejnosti. Protože letos v březnu uplynulo 90 let od jeho nálezu, dovolím si toto výročí malým příspěvkem připomenout. U části veřejnosti panuje mylný názor, že poklad byl objeven na hradě Choustníku, jak se na správný poklad sluší.
Pravda je ale trochu jiná. Depot objevil dělník Jan Pavlovský, když v březnu 1923 pracoval v nedávno otevřeném lomu v lese zvaném Sitník „nedaleko starého hradu“. Mince byly uloženy v hliněné nádobce ve velmi dobrém stavu.
Čeledín Pavlovský, jako prostý, poctivý člověk, odnesl nález správci školy panu učiteli Machulkovi. Zpráva se rychle roznesla a úslužný hajný Mach poklad ihned zabavil a odnesl správci velkostatkáře Rohana, panu Novákovi.
Do Choustníku se ihned rozjel kustod vlastivědného muzea v Pardubicích pan Antonín Plundr a konstatoval, že v nálezu bylo 434 denárů. Eduard Fiala za krátký čas napočítal jen 399 kusů. Eduard Fiala byl v té době předsedou Numismatické společnosti československé a hodlal poklad pro společnost zakoupit. Velkostatkář pan Rohan požadoval ale za nález 20.000,- korun, což předseda společnosti neakceptoval. Obchod by to ale tak špatný nebyl. Jeden denár by vyšel na méně než 50 korun a protože podle nabídkových ceníků obchodníků ze 30. let se tyto denáry prodávaly za 80 – 120 korun, některé i dráže, měly by tedy mince tržní hodnotu cca 40.000,- korun.
Zatím se poklad začal ztrácet. Asi 40 denárů koupil Dr. Ječný z Plzně, traduje se, že hrst denárů dostala bývalá panská před odjezdem do Ameriky, další koupili okolní bývalí šlechtici. Podle zjištěných okolností obsahoval nález původně 530 – 550 mincí. Nálezce pan Pavlovský si neponechal ani jednu minci a odměnu od velkostatkáře Rohana neobdržel. Ten prohlásil, že nálezce na polovinu pokladu nárok nemá, i když podle zákona tomu tak bylo. Do kauzy se vložil obchodník s mincemi pan Karel Chaura, kterému se podařilo po soudních tahanicích získat 265 denárů, když velkostatkáři Rohanovi vyplatil 3000,- korun a poctivému nálezci 4000,- korun, sumu jistě pro něj nevídanou.
Karel Chaura uveřejnil v Numismatických zprávách z roku 1938 v číslech 2 – 5 popis 103 typů denárů včetně vyobrazení., z toho 318 kusů Boleslava I. a Boleslava II, 11 denárů Jaromíra a 5 denárů německých. Tak končil jeden z nejznámějších pokladů. Několik kusů je uloženo v Národním muzeu, několik v táborském, další jsou mezi sběrateli a jistě se někde ještě nějaký potuluje. Jeden Boleslav II. byl dražen v 55. aukci pražské pobočky, položka 734, s Chaurovým podložním lístkem „Choustník“ za 35.000,- Kč.
Snažil jsem se blíže lokalizovat místo nálezu „nedaleko starého hradu“ v katastru obce Choustník. Místní název Sítník jsem nenašel na katastrálním úřadě v žádné z map od roku 1827. Dík patří pracovnici Obecního úřadu v Choustníku, paní Mastilové, která upřesnila, že lokalita Sitník leží na katastrálním území obce Chrbonína a kronikář Chrbonína pan Śafář mě usměrnil správným směrem. Bohužel lokalita Sitník je veliký komplex lesa jihovýchodně od Chrbonína a název lze nalézt až na mapě 1 : 10.000. Kde byl tehdy ten otevřený lom, to už se nedovíme, protože století pamětníci již nežijí. Je zajímavé, že v kronice obce Choustník z roku 1923 ani 1924 není o pokladu ani zmínka.
Berme tedy údaj „nedaleko starého hradu“ s rezervou, protože vzdálenost obou míst vzdušnou čarou je minimálně 3300 metrů.
Na závěr ještě k historii hradu, která možná trochu překvapí. Páni z Choustníku získali roku 1262 od krále Přemysla Otakara II. směnou kopcovité území severovýchodně od Soběslavi a zde založil Beneš kamenný hrad ( jediný dvojhrad v Čechách ). Protože depot obsahuje mince Boleslava I., Boleslava II. a Jaromíra, který končil vládu roku 1012, žádný choustnický hradní pán tedy pravděpodobně neuložil depot mincí starých cca 250 let. Majitel jistě nebyl chuďas 1), ale okolnosti až pečlivého uložení mincí a jeho důvod už asi nezjistíme. Zbývá nám jenom to krásné volné místo na numismatické pohádky.
Dalibor Zásměta- 1)Údaje o cenách na počátku 11. století jsou poměrně strohé, ale podle zprávy Ibrahima ibn Jakúba se ve druhé polovině 10. století v Praze dalo pořídit za jeden denár
- pšenice nebo žita tolik, že postačí člověku na jeden měsíc
- 10 slepic
- ječmene tolik, že postačí pro jízdního koně na 40 dnů
- Literární prameny:
- Mysliveček, Koubová, Vrbenská: Čas hradů v Čechách – 2. díl
- Josef Fišer: Prodejní seznam mincí a medailí – 1938
- Karel Chaura: Numismatické zprávy 1937, 1938
- Karel Chaura: Sběratelský ruch ( Příloha k Numismatickým zprávám 1936 - 1938)
- Zdeněk Petráň, Pavel Radoměrský: Encyklopedie české numismatiky