Poklad z třicetileté války.

Loni v červenci se soběslavskému důchodci, panu Františku Dedkovi podařilo něco, po čem touží určitě většina z nás. Objevil poklad. Při náhodné procházce podél Lužnice, kde probíhala oprava jezu, objevil hromádku spečených, rezatých, plíšků. Vzal je k sobě, protože se i v tom stavu hodně podobaly starým mincím. Jako správný občan ohlásil nález pracovníkům táborského muzea.

Ti potvrdili, že se jedná o mince, ale když je šťastný nálezce zavedl na místo nálezu zjistili, že mezitím byla odbagrována další značná část zeminy a odvezena na skládku mimo Soběslav. Bleskovou akcí se podařilo táborským archeologům dorazit na skládku u Kamenného Dvora u Českých Budějovic a tady otrockým přehrabáním asi čtyř nákladních aut, v terénu plném kopřiv a bodláků, zachránit dalších asi 300 mincí.

Poklad byl uložen v inundačním pásmu starého Černovického potoka. Depot byl vzhledem k dlouhodobému uložení ve značně vlhkém terénu ve velmi špatném stavu. Mince byly spečené, zanesené hlínou a pokryté silnou vrstvou měděnky. Nenašly se žádné zbytky po sáčku nebo nádobce, do které byl asi původně uložen. Pouze společný konvolut drobných mincí dává tušit, že ty byly v samostatném sáčku, pro běžnou potřebu majitele. Nález vážil dva a půl kilogramu. Po vyčištění bylo zjištěno necelých 1100 kusů mincí včetně zlomků a z toho asi 1070 mincí „ dobrých „.

Skladba mincí je vzhledem k našim nálezům poměrně zajímavá. V převážné většině obsahuje nizozemské escaliny Campenu a Zwole a to jak s titulem Rudolfa II., tak Matyáše. Dále švýcarské dickeny Zugu. Ale v menší míře jsou zastoupeny i ražby české. Několik malých grošů Rudolfa II., asi 10 kusů 24 krejcarů Českých stavů, ale i 24 krejcar Fridricha Falckého. Přes poměrně velmi špatný počáteční stav nálezu se podařilo mince velmi dobře vyčistit.

Kdo si své jmění uložil do břehu potoka a už se pro ně nevrátil se můžeme jenom dohadovat. Ze skladby je patrno, že se asi nejednalo o občana Soběslavi., ale s největší pravděpodobností o vojáka – žoldnéře ze západní Evropy. Poslední datace mincí je rok 1620. To je období počátku třicetileté války, kdy se Čechami převalovaly jedna armáda za druhou. A tady se nabízí několik dat. V září 1619 Jižní Čechy obsadilo stavovské vojsko. V květnu 1620 se vzbouřili sedláci na táborsku a nabídli stavům pomoc. Na základě smlouvy ze 3.7.1920 mezi Ligou a protestantskou Unií byla do Čech poslána z Nizozemí pomoc jak materielní, tak vojenská, i když nedostatečná. 29.9.1620 byl císařskými dobyt Písek, potom následovala Bílá hora a krásné nabízející se datum 18.11.1621, kdy se vzdal Tábor, ležící necelé dva dny pochodu od Soběslavi. Možná, že to byl nizozemský žoldnéř, který si hotovost odložil, aby ho netížila, možná.......... ale to je právě krásné na tom tajemnu.

Za vstřícný přístup a pochopení děkuji pracovníkům Husitského muzea v Táboře doc. PhDr Rudolfu Krajícovi CSc a Bc. Františku Jandovi. Díky jejich pochopení můžeme nabídnout malou ukázku „pokladu“ ještě před jeho kompletním zdokumentováním.

Text a foto: D. Zásměta

Zobrazené mince:

1) Čechy, Rudolf II., Malý groš, Jáchymov, Hoffmann. HN XV – 8 b, mincovní značka volně.
Bližší určení podle HN: A. G . H . B . R ............01
Dle písmene „D“, za písm. tečka .....................b
Opis „R“ REX, bez tečky ................................7
 
2) Čechy, České stavy, 24 krejcar 1619 Kutná Hora, Hölzl, mincovní značka v kroužku. MKČ 574, bez teček u letopočtu. Druhá „1“ v letopočtu nevyražena, pouze slabý náznak na patě číslice.
 
3) Nizozemí, provincie Zwole, escalin ( 6 stiver ) b.d. s titulem Rudolfa II. KM 15
 
4) Nizozemí, provincie Campen, escalin ( 6 stiver ) b.d. s titulem Matyáše II. KM 22




Webmaster: Prokeš Martin ©2009 - 2018